Kolem České republiky vede uzavřený dálniční prstenec dlouhý zhruba 1 900 km. Postavily ho Polsko, Německo, Rakousko a Slovensko. Ve čtyřpruhovém profilu je hotový z více než 90 %.
Poslední chybějící úseky leží v horách na polsko-slovenském pomezí. Ani jeden z nich není na českém území.
Na dokončení okruhu nemusí Česko postavit ani metr.
Tranzit mezi kterýmikoli dvěma body na prstenci se obejde bez vjezdu na české území. Nejsou k tomu potřeba nové přípojky, nové mimoúrovňové křižovatky ani nic jiného na české straně hranice.Označení DOKCR není oficiální. Nepoužívá ho ministerstvo dopravy, Ředitelství silnic a dálnic ani žádný ze čtyř zahraničních správců komunikací, po jejichž dálnicích trasa vede.
Zkratka vznikla podle vzoru pražského okruhu D0, který oficiální označení má.
Na rozdíl od vnitrostátních obchvatů, třeba pražské D0, nevznikl DOKCR jako jeden koordinovaný projekt. Jde o geografický koncept, který spojuje stávající i rozestavěné dálnice v příhraničí čtyř sousedních států.
Okruh leží ve vzdálenosti zhruba 20 až 100 km od českých hranic.
Dálnice D0 je jediný dálniční okruh v Česku, na kterém se skutečně pracuje. Staví se po úsecích podle toho, jak se daří získávat povolení.
| D0 | DOKCR | |
|---|---|---|
| Celková délka | 83 km | cca 1 900 km |
| V provozu | cca 40 km | cca 1 700 km |
| Podíl hotové trasy | 48 % | přes 90 % |
| Koordinovaný projekt | ano | ne |
| Podíl na území ČR | 100 % | 0 % |
Úsek 511 mezi Běchovicemi a D1, dlouhý 12,6 km, se staví od prosince 2024 a dokončit se má v roce 2027. Okruh, který nikdo neplánoval ani nefinancuje, je zatím hotový z větší části než okruh, na kterém se pracuje celá desetiletí.
Geografický začátek a konec okruhu leží v horském průsmyku na polsko-slovenské hranici v obci Zwardoń.
Popis vede proti směru hodinových ručiček od hraničního přechodu Zwardoń / Skalité.
Trasa začíná na hraničním přechodu Zwardoń / Skalité a míří na sever do Slezského vojvodství, kde se stáčí na západ k německé hranici.
Německá část tvoří severozápadní a západní křídlo okruhu. Vede Saskem a Bavorskem.
Jižní rameno míjí Alpy, vede údolím Dunaje a tvoří vnější jižní obchvat Vídně směrem k trojmezí s Maďarskem a Slovenskem.
Východní část stoupá od Dunaje na sever údolím Váhu a Kysuce zpátky k polské hranici.
Německá a rakouská část je plně kapacitní. Omezení se drží v horách na pomezí Slovenska a Polska.
Nejvýznamnější chybějící článek celého okruhu. Mezi Žilinou a Čadcou, hlavně kolem Kysuckého Nového Mesta, jede doprava dál po přetížené silnici I/11. Dostavba plného profilu se čeká koncem 20. let 21. století.
Úsek Svrčinovec – Skalité je v provozu, zatím ale jen v polovičním profilu s jedním jízdním pásem.
Horský úsek Przybędza – Milówka, takzvaný obchvat Węgierské Górky, byl kvůli náročné stavbě dvou tunelů dlouho úzkým hrdlem. V říjnu 2025 se zprovoznil. Zbývá dokončit modernizaci starších úseků směrem ke Zwardoni.
Existuje návrh na vzdutí Labe a zatopení českého vnitrozemí do nadmořské výšky 490 m. Zátopové území by pokrylo zhruba 30 000 km², tedy 38 % rozlohy státu.
Okruh vede po obvodu tohoto území ve vzdálenosti 20 až 100 km od hranic, takže by žádný jeho úsek pod hladinu nespadl.
Nádrž o rozloze 30 000 km² má několik tisíc kilometrů břehu a rekreační zástavba by vznikla po celém jeho obvodu: přístavy, kempy, sjezdy k vodě. Okruh leží za budoucí břehovou linií a tvoří její vnější přivaděč.
Návštěvník z Hamburku, Milána nebo Varšavy sjede z dálnice v nejbližším bodě k cíli a k vodě mu zbývá hodina jízdy. Na sezónní provoz je trasa připravená už dnes. Její jednotlivé úseky vozí českou dovolenkovou dopravu k Jadranu, k Baltu a do Alp celá desetiletí. Nově by vedly k vodě podstatně blíž.
Okruh by se tím stal nejdelší souvislou pobřežní vyhlídkovou trasou v Evropě.
Obě řešení jsou tedy slučitelná a dají se realizovat v libovolném pořadí. Přehrada vytvoří pobřeží, okruh ho obslouží.
Proti okruhu nebyla podána žádná námitka, nebylo zpracováno posouzení vlivů na životní prostředí a neproběhlo veřejné projednání. Trasa nezasahuje do žádné české chráněné krajinné oblasti a nevyžaduje výkup pozemků na českém území.
Projekt nebyl nikdy předložen. Škoda.
Ke kompletnímu čtyřpruhovému okruhu chybí dvě věci: D3 mezi Žilinou a Čadcou a plný profil na úseku Svrčinovec – Skalité. Obojí na Slovensku, dohromady pár desítek kilometrů v jednom údolí.
Z české strany k tomu není potřeba nic. Ani rozhodnutí vlády, ani položka v rozpočtu SFDI.
Projet si okruh v Mapách Google